Křehké je pouto dvou cizích lidí. Nic je u sebe nedrží. Snad jen ta vzpomínka na dávnou zamilovanost, která vyprchá.
 
Spolu proti celému světu, nebo sami proti sobě?
 
Máte pocit, že když najdete toho pravého, bude to snadné?
 
Tato kolekce tapisérií je zobrazením mých nejbližších vztahů: sesterského, partnerského a mateřského pouta, a jejich kolizi s představou společnosti, jak by měly vypadat.
 
Vztahy nás provází celým životem. Od narození se je učíme rozeznávat, budovat, přetvářet, hledat jejich hranice, ukončovat. Každý vnímáme “dobrý vztah” odlišně, a přece nás okolí nepřestává ujišťovat, že má vypadat jinak...
 
Vytváříme si nesmyslné ideály lásky, které se nikdy nezhmotní? Klademe si jako rodiče nesmyslné nároky, kterým nemůžeme dostát? Přetváříme si slovo “partnerství” na něco, čím nikdy nebude?
 
Celá kolekce vznikla na základě této tapiserie o nás. Po narození našeho syna jsme si prošli asi nejtěžším obdobím našeho vztahu. Někteří rodiče zažívají nekonečnou radost, my prožívali odloučení. Naše manželství drželo na vlásku a nevěděli jsme, jestli to někdy skončí a jestli to překonáme společně. 
 
Zpochybňovali jsme náš vztah i sami sebe. Okolí nám radilo, jak se máme cítit, jak má náš vztah vypadat a jak vypadat nemá. 
 
Cítila jsem se přehlcená a potřebovala jsem se z toho vytkat. Tato tapiserie se stala obrazem našich nejkrásnějších okamžiků, našich přešlapů a ticha, které cítím, když jsme spolu. 
___________________________________________________________________________________________
Delicate is the bond of two people. Nothing is holding them together. Maybe just a memory of the long lost amorousness, fading away.
 
Together against the world or against each other?
 
Do you think it gets easier if you find “the one”?
 
This collection of tapestries is a depiction of my closest relationships: sisterly, partnered and maternal, and their collision with society's idea of ​​what they should look like.
 
Relationships guide us throughout our lives. Since birth we are constantly learning to observe, build, shape, define, end them. We all perceive a "good relationship" differently, and yet those around us keep on assuring us that it should look otherwise...
 
Are we creating unrealistic ideals of love, that can never come true? Are we as parents putting unrealistic demands on ourselves, that we can never live up to? Are we altering “partnership” to something it can never become?

The entire collection was born out of this tapestry - a story about us. After the birth of our son, we went through what was perhaps the most difficult chapter of our relationship. 
While some parents experience overwhelming joy, we felt separation. 
 
Our marriage was hanging by a thread, and we didn't know when - or if - it would end, or whether we'd make it through together. 
 
We questioned our relationship, and we questioned ourselves. People around us kept telling us how we should feel, what our relationship should or shouldn't look like. I felt overwhelmed and needed to weave my way out of it.
 
This tapestry became a reflection of our most beautiful moments, our missteps, and the quiet I feel when we're together.